Milí kočičí lidé,

začal nám rok 2014 a já jsem se po patnácti letech péče o kočičky bez domova a po pěti letech od založení OS Mourek rozhodla poprvé takto oslovit veřejnost s prosbou o pomoc, v péči o ně. Dlouho jsem se odhodlávala, ale když vidím jak to mají kočičáci jinde pěkné… sama na to nestačím. Takže, jak  to u nás vlastně je?

Kočičky obývají volně celý dům s přístupem do voliéry, nejsou zavřené v klecích, takže úklid je velmi náročný a vzhledem ke stávajícímu počtu, zde 84 (v druhém depozitu dalších 13), takřka není možné vše na 100% v jedné osobě pořídit. Také sehnat finanční prostředky zabere spoustu času. Zatím byly převážně všechny výdaje hrazeny z toho co jsem vydělala. I to dá zabrat, jídlo a stelivo se dá zvládnout. Padne na to sice vše co vydělám, ale dá se. Velký (finanční) problém nastává, když  je potřeba navštívit veta, ať je to nemoc, očkování, kastrace, odčervení apod.

Poprvé mi v roce 2013 na jaře významně pomohlo Kočičí přání, z něhož bylo možné uhradit nějaké veterinární ošetření a kastrace. Zítra končí vánoční ,,Strom splněných kočičích přání,, a opět všech 1 616 kočiček  dostalo svůj dárek od lidí, kterým není lhostejný jejich osud. Moc děkuji všem, kteří přispěli, nejen kočičkám od Mourka, ale i kočičkám z ostatních depozit a útulků. Bohužel žádná z kočiček od nás nenašla nový domov. Na jaře to byl Tomík a Amálka( nyní Žofka). Oba mají skvělé páníčky, Žofka poslala na vánoce i foto.

Musím moc poděkovat paní Monice Hrdé, která nejen koupila dárek Čikince, ale ji i virtuálně adoptovala. Je to velká pomoc. Kočiček, které nejsou vhodné k adopci  se za ty roky ,,pár nastřádalo,,.

S pozdravem Míla a chlupáči od Mourka.