Toxoplasmóza je onemocnění způsobené jednobuněčným parazitem zvaným Toxoplasma gondii. Je to jedno z nejběžnějších parazitárních onemocnění a můžeme ho nalézt u téměř všech teplokrevných živočichů včetně domácích zvířat a člověka. Přes vysoký výskyt však jen vzácně vyvolává klinicky zjevné příznaky u jakéhokoli živočicha.

Životní cyklus

Životní cyklus Toxoplasma gondii je složitý a zahrnuje dva typy hostitelů – konečného hostitele a mezihostitele. Kočka, domácí i divoká, je jediným konečným hostitelem. To znamená, že parazit může produkovat vajíčka (oocysty) pouze po nakažení kočky. Pokud kočka spolkne nakaženou kořist (nebo jiné nakažené syrové maso), parazit je uvolněn do trávicího traktu kočky, kde se množí ve stěně tenkého střeva a produkuje oocysty (tzv. střevní fáze infekce). Tyto jsou pak vylučovány ve velkém množství v kočičích výkalech. Kočka, která předtím nebyla nakažená T. gondii, začíná vylučovat vajíčka 3 až 10 dní po trávení nakaženého masa a vylučování trvá 10 až 14 dní, během kterých se vytvoří mnoho milionů vajíček. Během této fáze nemá kočka žádné klinické příznaky, jen výjimečně může mít trávicí potíže, zejména průjem. Vajíčka jsou vysoce odolná a mohou přežít ve vnějším prostředí více než rok (závisí na podmínkách – ve vysokém suchu vydrží několik měsíců).

Během střevní fáze některé T. gondii uvolněné z natrávených cyst pronikají hlouběji do stěny střeva a množí se jako tzv. tachyzoiti. Tito se mohou rozšířit ze střeva do ostatních částí kočičího těla a začíná mimostřevní fáze infekce. Kočičí imunitní systém však nakonec zastaví tuto fázi, což má za následek vytvoření cyst s bradyzoity (neaktivní stadium). Tyto cysty se tvoří nejčastěji ve svalech a v mozku.

Ostatní živočichové včetně člověka jsou mezihostitelé T. gondii. Mohou se nakazit, ale netvoří se v nich oocysty. Oocysty vylučované kočkami nejsou hned infekční. Nejprve musí projít procesem dozrávání, který trvá 1 až 5 dní v závislosti na vnějších podmínkách. Vyzrálá oocysta je plně infekční pro kočky, lidi a ostatní živočichy. Mezihostitel se nakazí polknutím vyzrálých oocyst, což má za následek tvorbu tkáňových cyst v různých orgánech těla. Tyto cysty zůstávají v mezihostiteli po celý jeho život a jsou infekční pro kočky, člověka a ostatní mezihostitele, pokud spolknou tkáň s cystami.

Jakákoli březí samice nakažená T. gondii také může přenést infekci na své plody v děloze.

Klinické příznaky

Většina koček nakažených T. gondii nemá žádné příznaky. Jen výjimečně se můžou vyskytnout u koček, jejichž imunitní systém nedokáže zastavit tachyzoity. Příznaky nejčastěji mají kočky se sníženou činností imunitního systému, jako jsou malá koťata a kočky s FeLV a FIV. Nejběžnější příznaky toxoplasmózy zahrnují horečku, sníženou chuť k jídlu, letargii. Ostatní příznaky se můžou objevit v závislosti na tom, jestli je onemocnění akutní nebo chronické, a na tom, které orgány jsou postižené. Postižené plíce mají za následek záněty a dýchací potíže, které se stupňují. Zasažené oko a centrální nervový systém vedou k zánětům sítnice nebo přední oční komory, změně zornice a citlivosti na světlo, slepotě, nekoordinovaným pohybům, vysoké citlivosti na dotek, změnám osobnosti, tlaku v hlavě, škubání ušima, obtížím při polykání, záchvatům a ztrátou kontroly nad vylučováním.

Diagnostika

Toxoplasmóza je obvykle diagnostikována na základě anamnézy, klinických příznaků, laboratorního vyšetření na protilátky a pozitivní odpovědi na léčbu. Hladina IgG a IgM protilátek proti T. gondii v krvi může podpořit diagnózu akutní toxoplasmózy, pokud je IgM titr větší než 1:64 a IgG větší než 1:360. Přítomnost jen specifických IgG protilátek proti T. gondii u zdravých koček naznačuje, že se setkaly s infekcí a s vysokou pravděpodobností jsou imunní a nevylučují oocysty. Nepřítomnost obou typů protilátek u zdravých koček říká, že kočky jsou náchylné k infekci a mohly by vylučovat oocysty 1 až 2 týdny po nakažení.

Někdy mohou být oocysty nalezeny ve výkalech, ale to není spolehlivá metoda diagnostiky, protože vypadají jako oocysty jiných parazitů. Navíc, kočka může vylučovat oocysty pouze krátkou dobu a často je nevylučuje, i když má klinické příznaky. Rozhodující diagnostika zahrnuje mikroskopické vyšetření tkáně, která vykazuje charakteristické patologické změny a přítomnost tachyzoitů.

Léčba

Většina koček se po léčbě uzdraví. Léčba zahrnuje podávání antibiotika clindamycinu, trimethoprim-sulfonamidu nebo azithromycinu po dobu 4-5 týdnů. Léčba musí být zahájena co nejdříve po stanovení diagnózy a pokračuje ještě několik dní po odeznění příznaků. Vysoký titr protilátek jako důvod zahájení léčby nestačí, ta se zahájí, pokud jsou přítomny i klinické příznaky.

V současné době není k dispozici žádná vakcína na prevenci infekce T. gondii u koček, lidí nebo jiných druhů živočichů.

Přenos z kočky na člověka

Protože kočka vylučuje oocysty pouze několik dní během celého svého života, možnost nakažení člověka od kočky je malá. Vlastnit kočku neznamená nakazit se a onemocnět. Je vysoce nepravděpodobné nakazit se T. gondii hlazením infikované kočky, protože kočky nepřenášejí parazita na kožichu. Je také nepravděpodobný přenos na člověka kočičím kousnutím nebo škrábnutím. Navíc kočky chované pouze uvnitř nemůžou lovit kořist a pokud nejsou krmeny syrovým masem, je téměř nemožné, aby se nakazily T. gondii.

Nákaza u člověka

Kontakt s půdou obsahující oocysty je hlavní příčinou nakažení T. gondii u mnoha různých druhů živočichů – hlodavců, pozemních ptáků, ovcí, koz, prasat, dobytka, stejně jako u lidí v rozvojových zemích. V průmyslových zemích je nejvíce přenosů způsobeno konzumací nedostatečně tepelně upraveného masa, potenciálně může být nebezpečné jakékoliv maso (hovězí, jehněčí, králičí, zvěřina, vepřové, ...). Také je možno se nakazit nemytým ovocem a zeleninou. T. gondii může být občas přítomen v některých nepasterizovaných mléčných výrobcích, například v kozím mléce. Po nakažení T. gondii vzniká imunita a nová nákaza tak nevyvolá žádné problémy.

Toxoplasma se také v 30 – 60 % případů přenáší přímo z těhotných žen na jejich nenarozené děti, pokud se matky nakazily během těhotenství.

Jsou dvě skupiny lidí, u kterých je nákaza toxoplasmózou vysoce riziková – těhotné ženy a osoby se sníženou imunitou. Závažné jsou vrozené infekce u člověka. Způsobují potraty (při nákaze v první třetině těhotenství), mrtvě narozené nebo nedonošené děti. Asi jedna třetina až jedna polovina nedonošených dětí se rodí matkám, které se nakazily během těhotenství a samy neměly žádné příznaky. Většina nedonošených dětí nemá po narození žádné příznaky, ale u mnoha z nich se příznaky vyskytnou během dalšího života. Jsou to zejména ztráta zraku, mentální retardace, ohluchnutí a v závažných případech i smrt.

U osob se sníženou imunitou – těch, které užívají léky na potlačení imunity (např. kvůli rakovině nebo po transplantaci), a nemocných AIDS nebo jinou nemocí postihující imunitní systém – se vyskytuje zvětšení mízních uzlin, narušení centrálního nervového systému a zraku, dýchací a srdeční onemocnění. U těchto lidí – zejména nemocných AIDS – je běžné opakování nemoci a vysoká úmrtnost.

Prevence

Je několik obecných rad, jak omezit možnost nakažení T. gondii:

• nejíst nedostatečně tepelně upravené maso – maso by mělo projít minimální teplotou 70°C po dobu 20 minut (mikrovlnný ohřev je nedostatečný),
• nepít nepasterizované mléko,
• nejíst nemyté ovoce a zeleninu,
• mýt si ruce po práci se syrovým masem, omývat povrchy, které s ním přišly do styku,
• nosit rukavice při práci na zahradě, poté si je umýt,
• mýt si ruce před jídlem, zejména děti,
• přikrývat dětská pískoviště,
• pít vodu z venkovních zdrojů pouze po převaření,
• nedávat kočkám nepřemražené syrové maso ani nepasterované mléko (maso nechat přemrazit při teplotě -18°C po dobu alespoň 24 hodin),
• nenechat kočky lovit ani se toulat,
• nenechat kočky používat zahradu nebo dětské hříště jako jejich záchod,
• denně odstraňovat výkaly z kočičího záchodu, čistit záchody horkou vodou,
• těhotné ženy a osoby se sníženou imunitou by měly používat rukavice při čištění kočičího záchodu,
• omezovat populace hlodavců.