Časté nucení na močení, bolestivé naříkání, močení mimo toaletu, změněný pach nebo dokonce krev v moči – to jsou příznaky onemocnění dolních cest močových u koček. Neléčí-li se včas, může ohrozit i život kočky.

Příčiny vzniku problému

Onemocnění dolních cest močových u koček (Feline Lower Urinary Tract Disease, FeLUTD) je definováno jako onemocnění močového měchýře a močové trubice. Postihuje obvykle kočky ve středním věku, které žijí v bytě, často se jedná o kastrovaná zvířata. Obě pohlaví bývají postižena rovnoměrně. Kocouři jsou však náchylnější k ucpání močové trubice, protože mají oproti kočkám jinak uspořádané vývodné cesty močové.
Příčiny těchto problémů jsou velmi různorodé. Poměrně vzácně se vyskytují anatomické abnormality (vrozené nebo získané), neurologické poruchy nebo nádory močového traktu. Přeceňované jsou bakteriální infekce. Ty se vyskytují celkem zřídka, protože kočky tvoří velmi koncentrovanou moč, která má antibakteriální vlastnosti. Častěji zaznamenáváme přítomnost močových kamenů a krystalů. Bohužel u podstatné části případů nejsme schopni příčinu určit (podle některých zdrojů až u dvou třetin) a takové pak označujeme jako idiopatické.

Příčiny vzniku problému

Onemocnění dolních cest močových u koček (Feline Lower Urinary Tract Disease, FeLUTD) je definováno jako onemocnění močového měchýře a močové trubice. Postihuje obvykle kočky ve středním věku, které žijí v bytě, často se jedná o kastrovaná zvířata. Obě pohlaví bývají postižena rovnoměrně. Kocouři jsou však náchylnější k ucpání močové trubice, protože mají oproti kočkám jinak uspořádané vývodné cesty močové.
Příčiny těchto problémů jsou velmi různorodé. Poměrně vzácně se vyskytují anatomické abnormality (vrozené nebo získané), neurologické poruchy nebo nádory močového traktu. Přeceňované jsou bakteriální infekce. Ty se vyskytují celkem zřídka, protože kočky tvoří velmi koncentrovanou moč, která má antibakteriální vlastnosti. Častěji zaznamenáváme přítomnost močových kamenů a krystalů. Bohužel u podstatné části případů nejsme schopni příčinu určit (podle některých zdrojů až u dvou třetin) a takové pak označujeme jako idiopatické.

Příznaky onemocnění a vyšetřovací postup

Postižená zvířata často močí (nebo se o močení snaží), močí mimo záchodky, nebo bolestivě mňoukají. Močení mimo záchodky není v tomto případě projevem nečistotnosti. Kočka si totiž spojuje bolest při močení s místem, a tak logicky hledá jiná místa a zkouší, kde ji močení nebude bolet. Majitelé si mohou také všimnout abnormálního zápachu moči nebo přítomnosti krve v moči.
Standardním postupem u kočky s močovými problémy je posouzení klinického stavu, vyšetření moči včetně bakteriální kultivace a rentgenologické nebo ultrasonografické vyšetření pro zjištění přítomnosti močových kamenů nebo písku.

Močové kameny

Nejčastější typy močových kamenů jsou u koček struvity a šťavelany vápenaté. Oba dva typy kamenů mohou vznikat jako důsledek používání nevhodné diety, ale jejich tvorba může mít i řadu dalších příčin. Z klinického hlediska působí velmi podobně, dráždí sliznici močového měchýře, v moči se objevuje krev, navíc malé konkrementy mohou ucpat močovou trubici. Z terapeutického hlediska je však mezi struvity a šťavelany podstatný rozdíl: struvity jsme schopni rozpustit (zejména pomocí dietních opatření), šťavelany vápenaté jsou nerozpustné a tak často jedinou možností terapie bývá jejich chirurgické odstranění. Bohužel ne vždy dopředu odhadneme minerální typ kamene, a je tak obtížné najít vhodné řešení.

Preventivní a léčebná opatření

U idiopatických případů onemocnění je léčba obtížná, protože není přesně jasné, kam máme zacílit naše terapeutická opatření. V této souvislosti se hodně zmiňuje stres jako rizikový faktor. Vyvolávajícím podnětem mohou být náhlé změny prostředí, kde kočka žije, postavení kočky ve skupině, nepřítomnost majitele a další. Terapie se pak zaměřuje v první řadě na úpravu prostředí a zmírnění stresu.

• Každá kočka by měla mít svoji misku na vodu a na jídlo. Jídlo a voda by měly být podávány denně čerstvé, případné změny v dietě by měly být prováděny postupně v průběhu několika dní.
• Velmi podceňované jsou kočičí záchodky a jejich počet. V domácnosti, kde je jedna kočka, by měly být minimálně dva záchodky. V domácnostech s více kočkami pak platí pravidlo n+1, kde n je počet koček, tedy vždy minimálně o jeden záchodek více, než je počet zvířat. Ve vícepatrových bytech by měly být záchodky na každém podlaží. Majitel by neměl zapomínat záchodky pravidelně čistit neagresivním čisticím přípravkem. Čištění by mělo proběhnout co nejdříve po použití, protože některé kočky nechtějí chodit na již použitou toaletu.
• Kočky by měly mít k dispozici dostatek hraček a škrabadel.
• Každá kočka by měla mít svoje místo na odpočinek a možnost úkrytu nejen před ostatními kočkami, ale také před lidmi.
• U koček, kde se již problémy objevily, jsou na místě i dietní opatření. V akutnějších fázích se doporučuje podávat krmivo se zvýšeným obsahem vody (konzervy, kapsičky). Pro klidové období již byly vyvinuty speciální veterinární urologické diety, které ovlivňují složení, objem a kyselost moči.
• Při těchto problémech je velmi důležitý zvýšený příjem tekutin. Kočky obecně velmi málo pijí. To vede k tvorbě malého množství koncentrované moči, kde snadno dochází ke vzniku krystalů, případně močových kamenů. Postiženou kočku bychom tak měli nutit do co nejvyššího příjmu tekutin, a to třeba již zmíněným přidáváním vody do krmiva. Některé kočky vyžadují tekoucí vodu (na místě je používání speciálních fontánek), některé pouze balenou vodu nebo vodu nějakým způsobem ochucenou (trochou mléka, vývaru apod.).
• V souvislosti idiopatickou formou onemocnění se prosazuje používání syntetických kočičích feromonů ve formě difuzérů. Jsou specifické pro kočky, mírní u nich stresové reakce, a jiná zvířata nebo člověk jejich přítomnost nezaznamenají.

Ucpání močové trubice

Onemocnění dolních cest močových představuje velký problém u kocourů, kde může dojít k ucpání močové trubice. Díky tomu se plní močový měchýř a kocourovi se viditelně může zvětšovat břicho. Kocouři se snaží o močení, bolestivě mňoukají a velmi často si olizují okolí pohlavních orgánů. Přeplněný močový měchýř ovlivňuje zpětně činnost ledvin a následně se rozvíjejí i celkové klinické příznaky. Mezi nejmírnější patří apatie a nechutenství, které postupně mohou přecházet ve zvracení, křeče nebo ztrátu vědomí. Takový stav je již velmi vážný, a pokud pacient zůstane bez ošetření, je velmi pravděpodobné, že během 24–48 hodin uhyne. Čím dříve dojde k ošetření, tím jsou následky mírnější a doba nutná pro zotavení je kratší. V podstatě jedinou možností léčby je zprůchodnění močových cest, tj. zavedení katetru do močové trubice a její uvolnění. V některých případech je nutné katetr ponechat i několik dní a zahájit infuzní terapii, dokud nedojde k úpravě všech metabolických změn vzniklých v důsledku obstrukce močové trubice.

Problém řešte včas!

Pokud máte kočku chovanou v bytě, je poměrně pravděpodobné, že se s podobnými problémy buď setká, nebo se s nimi v minulosti již setkala. V případě akutních potíží je třeba navštívit veterinárního lékaře, provést diagnostiku a ošetření. U kocourů to platí dvojnásob, protože při obstrukci močové trubice jsou v přímém ohrožení života. Mějte na paměti, že pouze včasný zásah uchrání vašeho miláčka od vážných komplikací, případně úhynu.
V případě idiopatického FeLUTD je hlavně na majitelích, jaká zavedou specifická preventivní opatření. Jejich dodržování pomůže snížit počet akutních epizod a prodloužit tak klidové období mezi nimi.

MVDr. Simona Králová-Kovaříková
Klinika chorob psů a koček
FVL VFU Brno
www.vfu.cz
Zvířata a zdraví 2/2008