Koronaviry

Základní používané pojmy a zkratky:
Čeleď - Coronaviridae - koronaviry
Druh - FCoV - Feline Coronavirus (kočičí koronavirus)
Kmen - FECV/FeCoV - Feline Enteric Coronavirus (kočičí střevní koronavirus)
Kmen - FIPV - Feline Infectious Peritonitis Virus (virus infekční peritonitidy koček)

FECV/FeCoV a FIPV jsou blízce příbuzné, geneticky téměř identické, proto jsou od sebe laboratorními testy nerozlišitelné. Je ale (dle některých teorií) možné na ně nahlížet jako na dvě varianty stejného druhu s různou virulentností; 2 biotypy téhož druhu - FCoV, kočičího koronaviru. Protože koronaviry jsou schopné velkého počtu mutací, díky čemuž jsou geneticky velmi variabilní, předpokládá se, že FECV/FeCoV je nezmutovaný "předchůdce" FIPV. FIPV v tomto pojetí tedy vzniká mutací běžného koronaviru.

Stejně tak (dle jiných teorií) je možné, že FIPV je samotný kmen z druhu kočičích koronavirů. Přičemž v tomto pojetí je stejně přenosný jako jiné koronaviry, rozdíl však je v tom, že u FIPV dojde ke spuštění mechanismu, jehož důsledkem je onemocnění FIP. Platí ale výše uvedené, že nelze odlišit od sebe oba kmeny koronavirů.

Většina koronavirů je avirulentních (= nemoc nevyvolávajících), takže nezpůsobují žádné, či pouze menší zdravotní komplikace typu průjem či dýchací obtíže, tyto viry se značí jako FeCoV/FECV. Vir, který způsobuje onemocnění FIP, se nazývá FIPV. Příčinou propuknutí onemocnění je pravděpodobně "nepřiměřená" reakce organismu na antigen, nebo samotná změna, mutace koronaviru. Nepatogenní koronaviry (FeCoV/FECV) žijí uvnitř zažívacího traktu a skrz exkrementy se dostávají do okolí. Ale patogenní koronavirus (FIPV) získal schopnost žít a replikovat se v buňkách imunitního systému, makrofázích. Makrofágy jsou buňky, které jsou schopny pohlcovat cizí materiál včetně mikroorganismů a nacházejí se podél cév. Usazování těchto FIPV zasažených imunitních buněk způsobuje vznik zánětlivých ložisek, granulomů. Nejčastěji postiženými orgány jsou ledviny, játra, mozek a oko. FIPV však již nadále není lokalizován v zažívacím traktu a nešíří se dále do okolí.

FIP je naprosto výjimečné virové onemocnění, což z něj činí nevyzpytatelnou chorobu, jejíž původ je stále nejasný. Není prokázáno, co je spouštěčem mutace nebo příčinou neadekvátní reakce organismu. Stále nebyla vyřčena jasná a zřetelná informace o původu a vzniku onemocnění FIP, resp. co vede ke změnám nepatogenních koronavirů v patogenní.

Nákaza

U většiny koček existuje riziko vzniku onemocnění FIP. Pustíme-li ke slovu čísla, tak až 25-40 % koček v málopočetných domácnostech (1-2 kočky), a až 85-95 % ve velkopočetných kočičích domácnostech jsou nositelkami koronavirů. Za velkopočetné domácnosti můžeme považovat jak některé chovy, tak útulky. Proto je zde díky fluktuaci a vysoké koncentraci koček větší riziko přenosu koronavirů, a tím pádem mutace, nebo nepřiměřené reakce organismu. V málopočetných domácnostech se jedná o přibližně 1 kočku z 5000, ale až o 5% podíl ve velkopočetných domácnostech.

Riziko FIP také souvisí s imunitním systémem kočky, proto nejnáchylnější k onemocnění jsou kočky s oslabeným imunitním systémem, po operacích, v rekonvalescenci, či nemocné s jinou běžnější chorobou, kočky s FeLV či FIV, koťata či kočky senioři. Ačkoliv onemocnět mohou kočky všech věkových kategorií, vyšší pravděpodobnost je u koček do dvou let věku a pak u koček starších.

Je nutné zdůraznit, že onemocnění FIP není samo o sobě přenosné a nakažlivé. Při propuknuté nemoci již nedochází k vylučování koronavirů (jsou pohlceny makrofágy) do vnějšího prostředí, proto již nemocná kočka není infekční pro ostatní kočky ve svém okolí.

Existuje teorie, že pro náchylnost k onemocnění FIP jsou u některých plemen určité genetické predispozice, zatím však toto není prokázáno a s největší pravděpodobností nejde o čistě recesivní či dominantní princip dědičnosti, ale spíše o vlastnost určenou více geny. Touto náchylností k propuknutí FIP může být vada v buněčné části imunitního systému, proto kočky, které jsou náchylné k jiným onemocněním (zejména virovým a plísňovým), jsou náchylnější i k onemocnění FIP. Navíc je možné, že náchylnost některých plemen k onemocnění FIP spočívá v různém původu koček, které se střetávají na jednom místě.

Koronaviry se přenášejí především při vzájemném kontaktu koček. Nejběžnějším místem nákazy je kočičí toaleta, samotné koronaviry jsou vylučovány v trusu, z čehož pramení i metoda testování (viz dále). Další cesty přenosu mohou být při kontaktu s tělesnými sekrety, jako jsou sliny, mateřské mléko či moč. Druhotný přenos je možný prostřednictvím někoho, na němž utkví některý z tělesných sekretů či exkrementů kočky s infekcí koronaviry. Může se jednat o přenos na textiliích, botách, či psích tlapkách, pokud se nositel pohybuje v prostředí se zvýšeným rizikem nákazy. Příklad možného přenosu: pes při venčení šlápne do kočičího trusu v němž je koronavirus, majitel si toho nevšimne, pes přijde domů, otře tlapku do koberce, na něm se vyválí kočka, která se následně očistí jazykem.

Diagnostika původce

Je podstatné zmínit jednu informaci. A to, že v současné době neexistuje jednoznačný spolehlivý test, který 100% potvrdí, či vyvrátí pozitivitu na FIPV, tedy vir, který přímo působí onemocnění FIP. Veškeré testy, které se v současnosti dělají, se zaměřují na pozitivitu či negativitu nálezu koronavirů (obecně všech), případně protilátek v krvi.

Nejcitlivějším z testů na bázi imunoenzymatické reakce, který se používá na detekci protilátek či přítomnosti antigenů, je metoda ELISA. Na povrchu pevného nosiče jsou navázány antigeny, následně se přidá testovací sérum, protilátka proti druhově specifickým imunoglobulinům konjugovaná s enzymem a nakonec substrát, který reaguje s enzymem vznikem barevné reakce. Pokud jsou v séru protilátky, dojde ke zbarvení dle použitého substrátu. Pokud protilátky nalezeny nejsou, barva se nezmění. Jedná se poměrně rychlou a levnou diagnostickou metodu, k níž je zapotřebí odběr krve. Opět je nutné zdůraznit, že výsledek testu však nevypovídá nic o přítomnosti FIPV či FeCoV/FECV, ale je to pouze informace o detekci protilátek na FCoV, tedy kterýkoliv koronavir.

Další test, který detekuje protilátky proti koronavirům, je imunochromatografický screeningový test, funguje na podobném principu jako test těhotenský. Na pevné membráně je navázaná specifická bílkovina a na barevných částicích je navázán syntetický specificky značený peptid. Vzorek projde membránou, protilátky se navážou na specifický peptid s barvivem. Pokud jsou v séru přítomny protilátky, vznikají barevné proužky v testační a kontrolní jamce. Pokud vzorek protilátky neobsahuje, v testační jamce se proužek nevytvoří, v kontrolní zóně se vytvoří, jako důkaz správné funkce testu. Rychlý výsledek je výhodou tohoto testu, vyžaduje však zkušenost při čtení výsledků. Nevýhodou může být vyšší cena. Ovšem opět je třeba zdůraznit, že se jedná o detekci protilátek, nikoliv samotného koronaviru.

V těchto případech však negativní výsledek testu nemusí být jednoznačným potvrzením, že kočka nepřišla do kontaktu s koronaviry.

Co může znamenat negativní krevní test:

• Kočka nebyla vystavená FECV ani FIPV.
• Kočka je nakažená FIPV, ale ještě je brzy na zjištění hladiny protilátek.
• Kočka je nakažená FIPV, ale již si nezvládá dělat protilátky (to je běžné u propuknuté nemoci, kdy kočka s evidentní FIP má negativní testy, tělo už si neumí vytvářet protilátky na boj s virem).
• Kočka je nakažená FIPV, ale všechny protilátky jsou vázané na FIPV a nejsou objevené testem.
• Test nebyl dostatečně citlivý, aby zjistil přítomnost protilátek.

Další test, který se dá provést, je imunochromatografický test detekující antigen koronavirů v trusu. Postup odpovídá imunochromatografickému testu výše.

Jiným testem, který má vypovídací schopnost o přítomnosti koronavirů (FCoV), je metoda RT - PCR (reverse transcriptase polymerase chain reaction), polymerázová řetězová reakce. Při tomto testu se detekuje přímo RNA specifická pro kočičí koronaviry. Detekce je možná z trusu koček, rektálních výtěrů, plné krve (EDTA), tělních tekutin a orgánů. Nedokáže však odlišit, zda se jedná o FeCoV/FECV, či FIPV. Jedná se při pátrání po přítomnosti koronaviru o vysoce spolehlivou metodu, cenově na úrovni imunochromatografického screeningového testu. Ceny si však určují jednotlivé laboratoře samy, proto se mohou lišit. Všeobecně se dá říci, že cena vyšetření se pohybuje do 1000 Kč. Nevýhodou může být také delší doba ke zjištění výsledků, až 7 dní, dle vytížení konkrétní laboratoře.

Příznaky FIP

Nakažení koronavirem probíhá obvykle bez jakýchkoliv příznaků. Případně se může objevit mírné onemocnění horních cest dýchacích, kýchání, rýma, a některé kočky mohou mít střevní potíže, jako je průjem. K propuknutí FIP však může dojít až po týdnech, měsících či dokonce letech po prvním kontaktu s koronavirem. FIP je onemocnění, které se může projevovat naprosto nespecificky, a až do finálního stádia nemusí být vůbec zřejmé, že se jedná o toto onemocnění. Mezi takové příznaky patří například nechutenství, ztráta hmotnosti, deprese, zhoršení kvality srsti, apatie, horečka, únava. Ačkoliv existují dvě formy FIP - tzv. suchá, neefuzivní a vlhká, efuzivní, nezřídka jsou viditelné příznaky obou forem.

V případě suché, neefuzivní formy FIP může diagnostika trvat déle. Onemocnění má nejasné příznaky, které mohou ukazovat i na jiné choroby, navíc příznaky se projevují dlouhodoběji než při vlhké formě onemocnění. Mezi tyto příznaky patří nechutenství, ztráta hmotnosti, zhoršení srsti, apatie, deprese, chudokrevnost, bledé sliznice, horečka, léčba antibiotiky je však bezvýsledná. 10-25 % koček trpí neurologickými problémy, jako je ztráta rovnováhy, strach, křeče, dezorientace, změny chování, inkontinence. Příčinou jsou granulomy usazené v centrální nervové soustavě. Granulomy, malá ohraničená zánětlivá ložiska se specifickým složením podobné malým nádorům, se objevují v orgánech, které byly zasažené chorobou. V krevních testech ledvin a jater je možné vidět hodnoty odlišné od zdravého stavu. Někdy je možné vidět jako jediný zasažený orgán oko, kde kvůli zánětu dochází k odlišnému zabarvení. Se suchou formou FIP mohou některé kočky žít až rok po objevení prvních klinických příznaků.

Efuzivní forma FIP se projevuje výpotkem v dutině břišní a někdy v hrudním koši. Příznaky jsou podobné těm v případě suché FIP, nechutenství, ztráta hmotnosti, deprese, apatie, chudokrevnost, bledé sliznice (např. dáseň), horečka, zhoršení srsti. Může se také vyskytnout zácpa či průjem. Nejviditelnějším příznakem je však nahromadění tekutiny v břiše a zřejmá bachratost kočky, jde ale o bezbolestný stav. V některých případech se tekutina hromadí v hrudním koši, v důsledku čehož dochází ke zhoršení dýchání a ke zhoršení funkčnosti srdce. U koček s vlhkou formou FIP dochází k úmrtí do dvou měsíců od prvních klinických příznaků.

Zda se u kočky vyvine onemocnění FIP a zda se projeví v efuzivní, či neefuzivní formě, dle získaných informací závisí na stavu imunitního systému. Velmi zjednodušeně by se daly popsat čtyři stavy imunitního systému a jejich reakce na koronaviry.

1. imunitní systém je zdravý a silný a bez problémů si s virem poradí, v těle zůstanou protilátky, vir samotný však již byl obraným systémem zlikvidován.

2. jestliže imunitní systém nepracuje úplně koordinovaně, může se koronavir dočasně deaktivovat, avšak zůstane v těle, a v důsledku např. stresu či jiného onemocnění může dojít k reaktivaci koronaviru a ten následně spustí onemocnění FIP.

3a. pokud imunitní systém zvládá bojovat s onemocněním, postup nemoci je pomalejší a její propuknutí trvá déle a vyvine se s největší pravděpodobností suchá forma FIP.
3b. v případě, kdy je imunitní systém ve špatném stavu, vyvíjí se vlhká forma FIP, její nástup je rychlý a nezřídka imunitní systém ani neprodukuje protilátky. Proto některé z uvedených testů v tomto období mohou být negativní.

Diagnostika onemocnění

Nadějně vypadá PCR test, který se soustředí na přítomnost mRNA (messenger RNA) M genu koronaviru ve vzorcích krve. M gen je vyjádřený pouze při množení viru, kdy se tvoří mRNA, takže přítomnost mRNA ve vzorku krve signalizuje přítomnost množícího se koronaviru. Charakteristické pro FIPV je, že se množí v krevních mononukleocytech, kdežto střevní koronavirus se množí ve střevních epitelových buňkách. Tento test by byl aplikovatelný jak na krevní vzorky, tak na vzorky tkání, exkrementů či výpotků.

Vyhodnocení více druhů vyšetření a nálezů je nutná z toho důvodu, že ne u všech nemocných zvířat se vyvinou všechny popisované příznaky, většinou jen některé z nich, a tudíž můžou připomínat řadu jiných onemocnění.

Prevence

Neexistuje spolehlivá prevence před přenosem koronavirů, vzhledem k promořenosti kočičí populace je takřka nemožné docílit jejich eliminace. Základem je udržovat svou kočičí smečku zdravou a bez stresů a minimalizovat riziko onemocnění různými chorobami.

Vzhledem k možnosti druhotného přenosu koronavirů je také vhodné věnovat zvýšenou péči hygieně zvláště v případě, kdy se aktivně věnujeme péči o skupiny neznámých koček. Pokud jsme majiteli psa, ohlídat, aby nepřinesl na tlapkách nějaké potenciálně rizikové exkrementy.

Na možnost přežití koronavirů ve volném prostředí existuje několik názorů, od těch, že vir sám o sobě přežije na vzduchu 24 hodin, až po jeho existenci v prostředí po dobu 3 měsíců. Za určitých podmínek, jako je vhodná teplota, kyselost či použité chemikálie, může vir přežít jen pár hodin. Dá se však říct, že čím delší doba uplynula od možnosti úniku koronavirů do okolí, ztrácí tyto nakažlivost a po třech týdnech je již pravděpodobnost nákazy velmi malá. Přesto je vhodné hledat zlatou střední cestu. V případě, že jsme s koronaviry a FIP měli přímou zkušenost, je dobré domácnost pečlivě vyčistit, používané pelíšky a deky vydezinfikovat či vyhodit.

Existuje vakcinace proti FIP, jedná se o intranasální (aplikace na nosní sliznice) typ. Není prokázaná spolehlivost, přesto její použití se jeví jako bezpečné. Před samotným očkováním je nutné nechat kočku otestovat na přítomnost koronavirů. V tomto případě je vhodné zvážit potenciální rizika a prodiskutovat případné očkování se svým veterinářem.

Závěr

Onemocnění FIP je v současnosti fatální bez možnosti plného vyléčení. Pokud dojde k propuknutí nemoci, je, bohužel, pouze otázkou času, kdy dojde k úmrtí.

Je důležité si ale uvědomit, že onemocnění propukne pouze u relativně malého procenta koček s pozitivitou na koronaviry. V případě, že jsme kočku nechali testovat a vyšel pozitivní test, není třeba se děsit věcí budoucích.

Pozitivita na koronaviry NEROVNÁ SE onemocnění FIP.