Věda snad objevila léky na většinu neduhů, ale nenašla lék na nejhorší zlo – lidskou lhostejnost.

Spolek Mourek

Aktuální číslo Haf a Mňau


Krmím kvalitně

Kočičí depozitum Spolek MOUREK - nový život kočkám, Powered by Joomla!
Očkování psů Email

Očkování je v současné době nedílnou součástí péče o zvířecí miláčky. S očkováním psů a koček se začíná již ve věku několika týdnů. Pokud jsou štěňata a koťata od řádně vakcinovaných matek, dostává se jim mlékem dostatečný přísun protilátek, proto jsou v tomto období chráněna proti infekčním onemocněním. První vakcinace štěňat se provádí zpravidla v období mezi 6. - 7. týdnem věku a u koťat se začíná zpravidla od 8. týdne věku. To je v době, kdy ještě mají v těle protilátky od matky, jejichž hladina však s postupujícím věkem klesá a současně se rozvíjí jejich vlastní imunitní systém a tělo si začíná vytvářet protilátky samo. V této době však není imunitní systém zcela vyzrálý, proto je nutné ještě několik očkování, dokud si tělo není schopno vytvořit protilátky v dostatečném množství samo. Přeočkování se většinou provádí v intervalu 2-4 týdnů. Součástí očkování je vyšetření zvířete, protože vakcinovat lze pouze zvířata zdravá, v dobrém výživném stavu a řádně odčervená.

 

Očkování je většinou velmi dobře snášeno. Někdy můžeme v průběhu jednoho dne po očkování pozorovat zvýšenou unavitelnost, což je způsobeno zvýšenou zátěží imunitního systému. Proto doporučujeme po očkování zvířata extrémně nezatěžovat. Většinou však naši pacienti tento zákrok snášejí naprosto bez problémů. Výjimečně se setkáváme s tím, že některý pes hůře snáší použitou vakcínu nebo některou složku této vakcíny. Projevuje se to zpravidla tím, že dojde k otokům pysků a očních víček, někdy může mít pes až vzhled šarpeje. K otoku dochází většinou 1-2 hodiny po vakcinaci, výjimečně později. Pokud je otok mírného rozsahu, sám do několika hodin odezní. Pokud by však byl otok výraznější, pes jevil poruchy dýchání nebo došlo ke změnám v celkovém zdravotním stavu, je nutné, aby zasáhl veterinární lékař a použitím vhodného léku tyto nežádoucí reakce utlumil. Proto je při každém očkování majitel psa nebo kočky tázán, zda poslední vakcinace byla dobře snášena. Pokud u pejska někdy došlo k takovéto alergické reakci, volíme při dalším očkování vakcínu od jiného výrobce, kterou už daný pacient většinou snáší bez problémů. U koček se s alergickou reakcí nesetkáváme.

 

Mezi základní onemocnění, proti kterým se očkují psi, patří:

Vzteklina, psinka, parvoviróza, infekční hepatitida, infekční laryngotracheitida (parainfluenza), leptospiróza.

 

Od 6. - 7. týdne věku se očkuje: psinka (D), parvoviróza (P), parainfluenza (Pi), infekční hepatitida (H). Revakcinace se provádí za 2-4 týdny. Poslední vakcinace by neměla být dříve než ve 12 týdnech věku. Každoročně se provádí přeočkování. Pro očkování se většinou používají polyvalentní (kombinované) vakcíny, v tomto případě DHPPi (ale lze použít vakcínu např. pouze proti psince a parvoviróze - DP). Výše uvedená onemocnění patří mezi základní onemocnění, proti kterým se běžně očkuje, a rozhodně tuto vakcinaci doporučujeme.

Od 8. - 9. týdne věku se očkuje: leptospiróza (L) a je možné současné přeočkování již naočkovaných chorob, kdy se použije kombinovaná vakcína obsahující antigeny DHPPi + L. Revakcinace se provádí za 2-4 týdny (většinou opět kombinovanou vakcínou DHPPi +L). Následuje vždy každoroční přeočkování po 12 měsících.

Očkování proti vzteklině je možné od 3. měsíce věku a lze naočkovat současně s ostatními chorobami kombinovanou vakcínou (DHPPi+LR). U štěňat, menších pejsků nebo u citlivých pacientů očkujeme vzteklinu a infekční onemocnění většinou rozděleně.

 

Vzteklina (R) - smrtelné onemocnění, kterým se mohou nakazit všichni teplokrevní živočichové. V současné době je Česká republika již několik let prostá tohoto onemocnění, což je dáno důkladným proočkováním populace psů a plošným očkováním lišek. Očkování proti vzteklině je však u nás ze zákona povinné, proto má každý chovatel povinnost nechat svého psa do 6 měsíců věku proti tomuto onemocnění naočkovat. Přeočkování se provádí podle typu zvolené vakcíny za 1-3 roky. Očkování je možné od 3. měsíce věku.

Psinka (D) - závažné, vysoce nakažlivé virové onemocnění masožravců s vysokou úmrtností. Klinické projevy závisí podle postižení orgánového systému. U těžké formy dochází k postižení většiny orgánů, včetně centrální nervové soustavy. Dříve tento virus způsoboval v nevakcinovaných chovech velké ztráty. Očkuje se většinou od 6. - 7. týdne stáří s revakcinacemi po 2-4 týdnech a každoročním přeočkováním.

Parvoviróza (P) - vysoce nakažlivé onemocnění virového původu s vysokou úmrtností. Onemocnění postihuje zejména tenké střevo, lymfatickou tkáň, srdeční sval, kostní dřeň. Toto akutně probíhající onemocnění se projevuje horečkou, zvracením a průjmem, který je často s příměsí krve. Očkuje se většinou od 6. - 7. týdne stáří s revakcinacemi po 2-4 týdnech a každoročním přeočkováním.

Infekční hepatitida (H nebo A) - virové onemocnění psovitých šelem, které může mít akutní průběh. Projevuje se zvýšenou teplotou, zvracením, průjmem, žloutenkou a v závažných případech i postižením nervové soustavy. Očkuje se většinou od 6. - 7. týdne stáří s revakcinacemi po 2-4 týdnech a každoročním přeočkováním.

Infekční laryngotracheitida (Pi) - virové onemocnění postihující horní cesty dýchací. Na tomto onemocnění se často podílí více patogenů. Projevuje se u postižených psů akutním záchvatovitým suchým kašlem často s příznaky dávení. U mladých a starších jedinců může dojít ke komplikacím, kdy se může onemocnění vyvinout v zánět plic, či projevu nebo zhoršení srdečních vad. Očkuje se většinou od 9. týdne stáří s revakcinacemi po 2-4 týdnech a každoročním přeočkováním.

Leptospiróza (L) - je infekční onemocnění psů přenosné i na člověka. Významnými přenašeči jsou potkani a myši, kteří patogeny vylučují močí a tím je udržují v prostředí. Patří mezi nákazy s přírodní ohniskovostí (lokální výskyt patogena). U psů se toto onemocnění projevuje selháváním ledvin a jater. Zpravidla končí úhynem. Očkuje se většinou od 9. týdne stáří s revakcinacemi po 2-4 týdnech a každoročním přeočkováním. U služebních, záchranářských či loveckých psů se očkování provádí dokonce každých půl roku, vzhledem k možnému vyššímu riziku nákazy.

 

Ostatní choroby, proti kterým lze očkovat:

tetanus, borrelióza, psincový kašel, herpesvirové onemocnění, plísně.


Tetanus (T) - onemocnění se sporadickým výskytem u psů je způsobeno toxinem produkovaným bakterií Clostridium tetani. Spóry těchto bakterií se normálně vyskytují v prostředí a jsou zde velmi rezistentní. K onemocnění může dojít tím, že se při poranění dostanou spóry do rány a zde se mění ve stádia, která produkují toxiny. Tyto toxiny způsobují nervové příznaky. Tetanus se projevuje křečemi a velmi často končí úhynem. Největší riziko onemocnění u psů je v období výměny mléčného chrupu za trvalý, kdy hrozí průnik infekce přes ústní dutinu. Proti tomuto onemocnění lze preventivně očkovat. Očkování doporučujeme zejména u psů, kteří přijdou do styku s koňmi, ovcemi nebo u psů loveckých. Primovakcinace se skládá ze dvou vakcinací v rozmezí 2-4 týdnů. Revakcinace se provádí vždy po 2 letech.

Borrelióza (B) - bakteriální onemocnění přenášené klíšťaty (příp. i dalším bodavě-savým hmyzem), které stejně jako u člověka postihuje zejména pohybový a nervový aparát. Očkování doporučujeme provést v zimním období, aby byl pes v letních měsících (tedy v období možného přenosu) v plné imunitě. V souvislosti s oteplováním a rozšířením klíšťat prakticky po celém území ČR nabývá toto očkování v posledních letech na významu. Na rozdíl od humánní medicíny máme u psů k dispozici vakcínu proti tomuto onemocnění. Primovakcinace se skládá ze dvou vakcinací v rozmezí 2-3 týdnů, revakcinuje se vždy po roce. V tomto případě je důležité zmínit i význam používání účinných antiparazitárních přípravků proti klíšťatům.

Psincový kašel - na onemocnění se podílí většinou více patogenů a to jak virových, tak i bakteriálních. Projevuje se zánětem horních dýchacích cest, při komplikovaném průběhu dochází k rozšíření i na dolní cesty dýchací. Nejčastěji se s psincovým kašlem setkáváme v jarních a podzimních měsících. Očkování tedy doporučujeme v letním období, kdy je riziko psincového kašle nejmenší, aby byl pes v rizikovém období proti tomuto onemocnění dostatečně chráněn.Primovakcinace sestává ze dvou očkování v rozmezí 2-4 týdnů, s revakcinací vždy po roce. Doporučujeme vakcinovat zejména psy pohybující se ve větších skupinách psů (kynologická cvičiště, výcvikové tábory, výstavy atd.) a psy, kteří jsou k tomuto onemocnění náchylní a psy brachycefalické (např. mops, buldoček ...)

Herpesvirová infekce - virové onemocnění, které způsobuje onemocnění reprodukčního systému. Může mít za následek rození málo životaschopných štěňat, úhyny štěňat po porodu nebo potraty březích fen. Feny se vakcinují v období hárání nebo 7-10 dnů po krytí, následně 1-2 týdny před předpokládaným datem porodu. Očkování se provádí při každé březosti dvěma dávkami ve stejném schématu.

Plísňová kožní onemocnění (M) - mezi nejčastější plísňová onemocnění patří změny způsobené plísní Microsporum canis. Nejčastěji se vyskytují u nejmladších věkových kategorií a naopak u starších jedinců. Mezi rizikové faktory patří i oslabená imunita, stres, probíhající onemocnění, přítomnost parazitů... Mikrosporóza se může projevit nenápadnými změnami, jako je prořídlá srst, zvýšené línání a horší kvalita srsti, až tvorbou typických kruhovitých ložisek s vyvýšeným lemem, vypadáváním chomáčů chlupů a zvýšenou tvorbou lupů. Někdy dochází i k postižení drápků, které se nadměrně třepí a lámou. Vakcinace se provádí terapeuticky většinou třikrát, s prvním přeočkováním za 10-14 dnů. Druhé přeočkování za 2-3 týdny po předcházející vakcinaci. Důležité je zmínit, že toto onemocnění je přenosné na člověka, rizikové skupiny jsou zejména malé děti a lidé s oslabeným imunitním systémem. V poslední době se v naší ordinaci s tímto kožním onemocnění m setkáváme poměrně často a daří se nám jej úspěšně léčit.